BALADA PÁTÁ

PROLOG:

Z úcty a k obdivu k Francois Villonovi jsem přidal nesmělý pokus o villonskou baladu oproti tradičním - krátkým povídkám. Tato publikovaná balada se skládá ze čtyř slok o osmi verších, přičemž čtvrtá sloka je složená ze čtyř veršů a slouží jako vyjádření určitého poslání. Balada je složená ze tří rýmových koncovek ABC se strukturou ABBAACCA. Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých slok a poslání.

S PRSTEM UŠPINĚNÝM OD POPELA 
(JÁ TEBE CHTĚL A TYS MĚ CHTĚLA)

VILLONSKÁ BALADA

S prstem ušpiněným od popela,
 rýži hůlkami nabíráš,
krásu svou však za ně neschováš.
Řeklas: „Polibme si naše čela,  
koukni, hle, první včela“.
Prázdná břicha naplněná nervozitou,
uchrání nás před obezitou.
Já Tebe chtěl a Tys mě chtěla.


Zažít spolu komedii bez Othella,
Recept na lásku, za tři minuty?
Sladkým strdím a Tebou uštknutý.
Jako preclík, jsou propletena naše těla,
jsi sochou Svobody, i má vlastní cela.
Pár korzující - ve stylu Hollywoodu,
pak, usnout ruku v ruce. V prázdném sudu.
Já Tebe chtěl a Tys mě chtěla.


Kdy láska vlastně začala?
Ta roztomilá mezírka Tě prozradí,
zažívám s Tebou neustálá déjá vu.
Z okna naší ulice si vykoukla a hlesla,
za zvuku vůně kávy a rádia značky Tesla.
Polibek na dálku jest každodenní chleba,
co další rendezvous v úterý, třeba?
Já Tebe chtěl a Tys mě chtěla.


Věnováno té, která teprve přijde,
Ona přišla,
I když je nyní teď jinde,
Já Tebe chtěl a Tys mě chtěla.