PROLOG:
Z úcty a k obdivu k Francois Villonovi jsem přidal nesmělý pokus o villonskou baladu oproti tradičním - krátkým povídkám. Tato publikovaná balada se skládá ze čtyř slok o osmi verších, přičemž čtvrtá sloka je složená ze čtyř veršů a slouží jako vyjádření určitého poslání. Balada je složená ze tří rýmových koncovek ABC se strukturou ABBAACCA. Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých slok a poslání.
TÉ, KTERÁ TEPRVE PŘIJDE
VILLONSKÁ BALADA
Houslový klíč, za ním dvě noty bledé,
malý byt, v něm spolu být, na Kampě,
klidně jen o chlebu, vodě a lampě,
jsou dny pestré a šedé,
poklady světa? Místo nich Tebe.
Modernou prolnutá klišé,
milostný dopis, co nikdo nenapíše,
věnováno Té, která teprve přijde.
Kdo ví, jaká z cest ta pravá bude,
setkání v knihovně plné prachu a slov,
stydlivé pohledy, tu Shakespeare, vedle něj Bulgakov,
důvěrníkem nám známý Markýz de Sade,
pokušení, co měli Adam a Eva v ovocném sadě,
není třeba planých slibů a knedlíků šest,
kolik je na světě Eiffelovek a francouzských gest,
věnováno Té, která teprve přijde.
Střetnutí náhodných pohledů, to se tak sejde,
pozvánka na kávu,
ruka je v rukávu,
následně ulicí, nese se padedé,
kdo koho dnes svede,
na onen pověstný šálek pozdního čaje,
ledovec na poušti taje,
věnováno Té, která teprve přijde.
Výlohy plné bot a vídeňských párků,
nyní je každý z nás jinde,
co říkáš na piknik a rendezvous v parku?
věnováno Té, která teprve přijde.
Žádné komentáře:
Okomentovat